Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu nejmenšímu dětství, začnete pomalu...
Typ díla: Povídka
Odešla si
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď cítím. Hromy za mě křičí, blesky za mě...
Jak jsem viděl mraky plout
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy. Hrál jsem si na koberci v dětském...
V klubíčku
“Tati, tati! Já chci k tobě!” kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal. Ale ještě chvilku to vydržím. Jde...
Návrat k sobě
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrála a aby falešně zpíval sbor, který bych...
Na břehu
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, avšak se znatelným respektem v hlase...
Jak jsem si zapomněl brýle
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle vrátit zpět na místo a ono ejhle: brýle...
O muži, který získal vše
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věku, ať už si pod tím na základě vlastní...
Ukrajinec
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme po sobě vyfič výrazy, a přesto necháváme...
Máš moc hezký oči
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, která tě buď udrží, nebo se pod tebou zlomí...