Poezie

8)
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: StrejdaHugo

Je zcela nezbytné, aby střešní okno
bylo nerozbitné.
Je zcela nežádoucí, aby vedoucí
byl vševědoucí.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

StrejdaHugo

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slunce je vysoko na modré obloze, v srdci mi začíná citová koroze. Slunce se opírá do zad a do d...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Život mi mezi prsty protéká, léta beží a smysl žití mi uniká. Dříve jsem byl jinoch sladký ...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Stála si na schodechPrý ukážeš mi pokoj podkrovníTak svůdná, až tajil se mi dechV těle co je ji...
greeting card, snow, berries
Každý večer pred spaním, Premýšľam nad našim posledným milovaním. Každú noc sa otočím, n...
Zaskuhral dal se do pohybu prvně netrefil druhý pokus prudce zabrzdil minul znova o pár čísel na tř...
blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění...
polévka voní po sýkorkách řekla když zrním štěbetalo   na vločkách sluncím bylo mál...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Všechno je to jedno velké divadlo, všichni jsme jenom špatní herci. Tak už to naše lidstvo dopad...
V nejtemnější hodině noci tiše odchází, Jen polibek na čelo v bolestivé předtuše. Však...
podzimní krajina se šípky
Čas šípků a jeřabin   Čas šípků a jeřabin, čas souzení a vin čas mlh a barevného l...
Přátelé, jednou jsem hledalJehlu v kupce senaNevzdal jsem to, Já se nedalAž byla konečně nalezenaT...
LáskaJe ukryta meziNádechyA výdechyMilencůZbytečná slovaI gestaTichoTo zde promlouváPohled do o...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Stále vidím křivky tvého tělaAle kdy jsem se jich dotknul naposled?To tenkrát si mě ještě chtěl...
Mrazivý vítr. Než dojedeš do cíle, spočítej hvězdy.
Nebe plné hvězd, které jasně svítí... Pod svitem měsíce je vidět poházené kvítí. Za hřbito...
otiskem snopců v miskách vah nehmatně hřímá protiklad   o chybách v koutech bílých ...
Upřené pohledy plné touhy, Náhodné doteky, scházení tajně, Sladké sliby šeptané do ucha,...
Dnes potkal jsem andělaTělo, z jemného světlaŽe mě rušit nechtělaCestu si prý možná spletlaAnd...
Pohádku o Smolíčkovi jistě znáteDnes představím vám, její smutné “hrdinky”Tak tady výsledk...
Z propasti, kde světlo již dávno ztratilo svoji moc, pluje přízrak bez hlasu , temný, strašlivý. ...
Kdo nechá se vléct touhou ode zdi ke zdi, ten ztrácí čas a neví, co přináší klid, jak zážitky...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
Svrbí mě fabule. Svrbí mě syžet. Svědí mě svědomí. Svědí mě svět.
Kdo zasvětil svůj život pouhé zábavě, ten v honbě za zážitky nikdy nemá dost, ať zájem vše...
Budoucnost máš vepsanou ve dlaniAle čtení v ni je jen pro vyvolenéJe tam každé tvé další svít...
Kde z úpatí stráně mohutného hřbetu plá cesta krytá kobercem lesních travin a z tišin hvozdu ...
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
0