2. Ínemak polevuje💙
— rovnou do své nejoblíbenější komnaty v temném hradě…
Tam i se mnou padl na postel, vypadal zničeně a vyřízeně! Zeptala jsem se ho:
,,Co se stalo?”
Ínemak mi vzal za levou ruku, podíval se do mojí zčernalé dlaně a těžce na to povzdechl:
,,Neboj, nepřijdu o tebe! To znamení mi tě nevezme, věděl jsem, co Marmond chystá, ale nedokázal jsem tomu v čas zabránit!”
Kývla jsem a zeptala se:
,,Ty víš, co je s Normanem?”
Ínemak zadržel smích:
,,Ten tvůj ožrala je v léčírně! Rudohlavovic ženský jsem všechny uvěznil a mám na dlouhou dobu o zábavu postaráno! Tohle mě netrápí, ale zase jen ty a to tvoje prokleté znamení!”
Taky jsem se na to zasmála a řekla:
,,Norman není můj ožrala! A když přijmeš Marmonda, tak mi to znamení zase uspí!Je tak moc zoufalý, že se jeho pláč musel rozléhat s hor až sem k tobě, že jo?”
Obr na to zavrčel:
,,No jo, co bych pro tebe neudělal! Ale ať si Marmond nemyslí, že ho vezmu zpátky! Přijmu ho, jen aby ti uspal to znamení a pak ať jde k čertu!”
V tom se tu objevil Ohyn! Poklekl před obra a unaveně hlásil:
,,Můj pane, omlouvám se že ruším, ale ty Rudohlavovic ženy se dostaly s vězení, porazily Zoltyho a jsou na útěku, i vazoun je mimo hru…stejně tak hlídka u brány padla…odchytávači před nimi utekli!”
Obr na to zděšeně zařval, až mu probleskly oči:,,Co žé?”
V tom se ozvalo to hrozné troubení od brány, ale bylo víc hlasité a naléhavější, než kdy dřív!
Obr neměl jinou možnost, poručil Ohynovi:,,Zůstaneš tu u ní než se vrátím a ohlídáš ji!”
Ohyn se poklonil a slíbil,že tu se mnou počká…Ínemak zmizel k bráně sám!





















