A Singrid stála nad ním a křičela na něj, jak tam ležel v tom mělkém korytu „Takhle končí ty tvé výpravy! Podívej se na mou dceru! Pro ty tvoje výpravy ani nezná svého otce! A teď táhni, mrzáku!“ A Grimur, jen co se vyškrábal z té horské strouhy, celý mokrý se dal na ústup a Singrid už otravovat nechtěl, neboť mu ten výprask stačil.
Jakmile se z vody dostal a Singrid nechal za sebou, přepadla jej úzkost z toho, že snad jeho pád do vody poškodil ingredience, které už nasbíral. Brzy ale zjistil, že ten strach byl zbytečný a všechno zůstalo netknuto. Jak tak ale prohlížel ty věci, uvědomil si, že se voda z pramene vsákla do jeho oblečení a tak stačí, když ji vyždímá. Jist si ale nebyl a tak jen, co vodu ze svého šatu vymačkal, vyhlížel Erika a Björna, aby mu pověděli, zda to takto stačí.
Erik a Björn se brzy vskutku objevili, v očích slzy od smíchu a stále se chichotali tomu, jak Grimur poražen byl ženou, co prádlo prala a jak vymáchal se v potoce. Na Grimurovo naléhání, zda voda, kterou získal, stačí, se dívali s humorem: „Víš, proč potřebuješ vodu od pramene, Grimure?“ Ptal se Erik s úsměvem od ucha k uchu.
Grimur, obávaje se, že se k prameni černého potoka bude muset vrátit, jen zašeptal: „Aby nebyla znečištěná?“ A Björn mu na to příkývl: „Přesně tak, Grimure, hihi. Jak ženy v potoce perou prádlo, tak mýdlem zničí její speciální vlastnosti. Hihihi.“
Grimur se díval na tu vodu, kterou pracně nasbíral a tušil, že je k ničemu. „Takže … mé oblečení ji zničilo…“ Povzdechl si Grimur, ale Erik se mu vysmál: „A copak tvoje oblečení vidělo nějaké mýdlo? Hehehehe.“ A oba bratři se smáli hlasitě, dokud Björn v tom smíchu neprohlásil: „Oblečení nevadí, Grimure, hihihihi.“ A Erik se hned přidal: „Zbal svou vodu a najdeme lepší místo pro lektvar.“ A Björn zase: „Když tak to nasbíráme všechno znovu.“ A než se Grimur stihnul strachovat, že celá výprava by mohla být k ničemu, se ti dva dali na svižný pochod a Grimur měl co dělat, aby jim vůbec stačil.
Nápad – ★★★★☆
Nápad je velmi osvěžující a hravý. Líbí se mi kontrast mezi epickým očekáváním strašlivého souboje a komickou realitou, kdy hrdina dostane nařezáno mokrým hadrem od naštvané pradleny. Zápletka má vtip, ironii a skvěle si hraje s klišé hrdinských fantasy výprav.
Atmosféra – ★★★★☆
Atmosféra textu výborně balancuje mezi mýtickou epičností a syrovou, až úsměvnou každodenností. Emoce obou aktérů – Grimurova zoufalá touha po uzdravení a Singridina frustrace z mužských výprav – jsou velmi uvěřitelné a spolehlivě vtáhnou čtenáře do děje. Přirovnání k severské mytologii dodávají scéně skvělý pohádkově-drsný nádech.
Provedení – ★★★☆☆
Máš bohatou slovní zásobu a dialogy působí živě, ale textu hodně ubližují extrémně dlouhá a komplikovaná souvětí, která zpomalují tempo a zhoršují čtivost. Občas se objeví kostrbatější slovosled nebo chybička v interpunkci, ale to se dá snadno vyladit při korektuře. Zkus věty více sekat a zkracovat, děj tak získá mnohem větší dynamiku a údernost.
Celkové hodnocení:
Jde o velmi sympatický a nápaditý text, ze kterého čiší autorova radost ze psaní a smysl pro humor. Příběh má srdce, zajímavé postavy a skvělou pointu, která čtenáře zaručeně pobaví. Pokud zapracuješ na plynulosti textu a rozdělení příliš dlouhých souvětí, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš velký potenciál!