Jdu záhonem růží
Abstrakce Fantasy Rozjímání

Četba díla zabere cca 1 min.

Listopad 2024

Autor: Adel Raven

Jdu záhonem růží přímo do oblak,

z křídel Pegasů letí kol bílý prach,

ze Země dobře slyším, že houká vlak,

jen mým nejbližším bije srdce na poplach.

Už míjím vesmírnou družici ve výškách,

dochází mi kyslík, už sám nedýchám,

hlava Měsíce na mě mluví ve větách,

chlad černé tmy teď na sebe oblékám.

Pavučinou hvězdnou jsem polapený,

končetiny se mi již dávno nehýbaj,

nad lidským trápením jsem již povznesený,

mé smysly se bez saturace ohýbaj.

Však rozmýšlim si vážení, nechci být sám,

a k blízkým se zpět tunelem dostávám.

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Zobrazit všechny příspěvky