Slunce je vysoko na modré obloze,
v srdci mi začíná citová koroze.
Slunce se opírá do zad a do dlaní,
paprsky pobízí mé nitro ke snění.
Stín mříží u oken pokrývá lavici,
v hlavě mám předlouho myšlení vánici.
Na okenní tabulce leskne se zlatý vlas,
hluboko v duši své slyším ten známý hlas.
Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.
Hlasité předčítání
citová koroze… to je tak sexy!