Moje tělo vrhá stín
V poledne i večer
Dokonce i když spím
I když slunce nesvítí
I ve tmě černé jako uhlí
I má duše vrhá stín
Stín, co nevidím
Nikdo nevidí stín mé duše
Každá má myšlenka má stín
Ať je temná jako noc
Nebo září jasným světlem
Mé činy také vrhají stíny
Stejně jako moje emoce
I radost
I pláč
Stín má moje minulost
Se stínem žije i má budoucnost
Díky stínu nejsem nikdy sám
Svůj stín rád poznávám
Povídám si s ním
A žádám ho o rady
On je jediný
Kdo mě nikdy nezradí
Proto chodím s ním rád
I v mém stínu moje srdce tluče
Jsem to já, kdo je stín
Co je stín, a co jsem já?
Ale co když můj stín
Ještě svůj stín má?
Náš život je tvořen stíny
Všech našich skutků i slov
Co když já nejsem já?
Stvořen jsem ze stínů
Jsem někdo jiný
VRHÁM STÍN
Přihlásit se k odběru
0 Komentářů
Nejnovější