1. Na oslavě u krále Silvera🥹
–Obr Ínemak mě i Marmonda vzal na rozlučkový večírek s paní Karmínou u krále Silvera.
Bylo tam nádherně. Přeplněný sál i zahrada, plno hostů a obdivovatelů paní Karmíny. Uvítání krále Silvera bylo okouzlující – nejen, že mě objal a dlouho držel v náručí, ale s dovolením obra mi nasadil korunku. Byla podobná těm, jaké nosí všechny Silverovy princezny. Paní Karmína mi ještě přilepila doprostřed čela malý červený kamínek, stejný, jaký zářil i na jejím čele.
Když Silver zahájil oslavu přípitkem, hned poté začala paní Karmína zpívat. Její zpěv mě uchvátil a rozbrečel. Marmond to nezvládl také – sesunul se mi do klína a taky brečel. Ínemak ho odstrčil, ale nechtěl příliš rušit Karmínino vystoupení. Dokonce i král Silver, obklopený svými princeznami, slzel dojetím. Když dozpívala, všichni tleskali a prosili, aby zpívala znovu. Zazpívala tedy ještě jednou.
Po koncertě dostala od všech květiny a dárky. Díky paní Karmíně byla oslava opravdu velkolepá. Všude kolem tančili její hadí tanečníci a tanečnice, a pak Karmína vyhlásila překvapení večera.
To bylo dechberoucí – kolem kapely vyšlehly ohně a v tom největším z nich tančil Ohyn🔥–
Málem jsem se za ním vrhla, ale obr mě zadržel a zavrčel mi do ucha:
„Ať tě to ani nenapadne!”
Pak si mě přitáhl na klín a mačkal mě u sebe. Když ohniví tanečníci dokončili své tance a zmizel i Ohyn, rozesmutněla jsem se. Chtělo se mi brečet. Paní Karmína si toho všimla a naklonila se k obrovi:
„Proč nepozveš svého krásného ohnivého přítele k nám ke stolu?”
Podívala jsem se na Ínemaka. Zatvářil se hrozivě, ale pak kývl:
„Jestli si přeješ, abych pozval Ohyna ke stolu, tak ho zavolám.”
„Jistě,” řekla Karmína s úsměvem. „Chci, aby tu s námi seděl a pobavil se v naší společnosti.”
Ínemak mě sundal z klína a zavrčel na Marmonda:
„Jdi s ní tancovat. A dávej na ni pozor, aby se nehrnula za Ohynem ke stolu!”
Hlasité předčítání