Uzavřen v kobce svého bytí.
Osamocen a přeci v klidu.
Hledám střípky,které duši sytí
a tiší veškerou mou bídu.
Za dveřmi svět si tančí v křeči.
Na jedné straně v kravatě lhář
na druhé barbaři se zahnutými meči
a nikde žádná usměvavá tvář.
Zákon i právo všechno je k smíchu.
O svobodě si nechte zdát.
I láska zde nosí oděvy z hříchu.
Tak světe div se,že nemám tě rád
A však jsem slíbil,že chvíli zůstanu.
Říkám si,nebyl to přehnaný slib.
Někdy bych raději dal duši Satanu.
Věříc že v pekle žije se líp
Hlasité předčítání