Poezie

Osudy silných žien
Četba díla zabere cca 1 min.

poppies, sunset, field
Autor: Olis

Rany osudu sme do vínka dostali.

Sudičky nám ťažký život želali.

Slzy sa slzami sa nám z očí valili,

Keď na umierajúce deti sme hľadeli.

 

Z mladých čias späť do reality.

Stroj času zostrojiť nedarí sa ti.

Bolesť v duši utíšiť sa nedá,

Modlíš sa, nech si ho už zavolá do neba.

 

Z mladých žien sa trosky stali.

Hľadajúc posledný úsmev na jeho tvári.

Každá jedna vráska zaplatená slzami,

Každá šedina zaplatená prehratými vojnami.

 

Silu už z nás nikto nemá,

Bojovali sme statočne a veľa.

Pokoj v duši v poslednom okamihu,

Zmierená s osudom, hodili sme do ringu rukavicu.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Olis

Láska, viera, nádej...matka 24/7
Čas je najlepší liek...
Bolesť nikdy neprestane, len som sa s ňou naučila žiť.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ujíždím z toho neosobního dusivého betonu... Vítá mě zelená náruč Mám chuť se do ní vrhnout...
vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Hnědá, šedá až růžová do fialova – či snad lila? Zajímavou paletu  paní Přír...
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
Skočilas mi do náručeSnad z touhy po mém sevřeníDivoce mi srdce tlučeTo tvé to jistě oceníV mé...
Nejdřív mé ženě, odešla zádaAle stále mě ještě, měla rádaČasem následovala svá zádaUž m...
Moje tělo vrhá stínV poledne i večerDokonce i když spímI když slunce nesvítíI ve tmě černé ja...
Daly jste mi křídlaKřídla samotyJen chvíli mi trvaloNež jsem je rozevřelA zvedl jsem se do oblakV...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...
Snad před prázdnotou utíkámA verše pro vás píšiS nikým se moc nestýkámJen s lidma co mě slyš...
Začínám se občas bátŽe brzy stáří mě bude rvát na kusyA nebude se vůbec ptátCo u toho zakus...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

A blurry photo of a tree with a bird perched on top of it
Beznádej je, keď to, čo chceš, nemáš, keď to, po čom túžiš, nemôžeš mať. Beznádej je, k...
I keď je to ťažké niekedy, dokázať sa s tebou spojiť, hodení byť priamo do vody a na uči...
Mráz mi běhá po zádech a hrůzou se mi tají dech co když probudím se zítra s- co když probud...
zíral jsem na krysy pohupujicí se na kapotách příměstských aut do rytmu hymny velkoměsta s...
Jak tak chodím po světěDívám se, kde blbost všude pokveteA říkám si: "Bože, ochraňuj zemi...
Snad před prázdnotou utíkámA verše pro vás píšiS nikým se moc nestýkámJen s lidma co mě slyš...
Na temné obloze nočního nebePřes mraky, které světlo luny dusíVyhlížím nejjasnější hvězdu ....
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Nejsem kafař, ale v létě si občas dopřeji nápoje dobrého. Holka se přifař, neboj se, řeknu ...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem   Vlno moře, která vlévá...
v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Adel Raven a Robert LaurencPřed pár týdny jsem se s Adel ještě neznal. Znal jsem jen básně, kter...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
0