Ve tmě choulim se
(třesouc se zimou
pokryt sněhovými vločkami)
k plamínku v kostce ledu.
Ve tmě září něhou
Obdivuji odraz slunce,
které zapadlo již dávno.
Hladím svou ledovou celu,
a prsty už mi zimou hoří.
za okny západ a v duši
východ dalších dní
V očích červánky,
to když slunce vstává
a v noci krev jsme pili
Tulím se k ledu
tají mi oči
v šílené touze po revoluci
Podpaluji postel, kde choulil jsem se v noci!
Podpaluji sebe, se sněhovými vločkami v očích!
Toužím po upálení ledové kostky,
do které uvrhaji nadějné cvoky…
Hlasité předčítání
