Bez tebe jsem jen domeček z karet,
když tu nejsi, v srdci mám lazaret.
Bez tebe mě to chladné prázdno vězní,
bez tebe nevěřím, že se rozední.
Jsi moje vše a já ti to neřekl,
toho, co pro mě jsi, jsem se zalekl.
Zůstaň, i když se všechno bortí,
i když se nebe ztrácí v tmách.
Zůstaň, když víra v srdci hoří,
jsi ten dech, co mě drží v hrách.
Zůstaň, ne jako slib, co mizí —
ale jako pravda, co se neztratí.
Bez tebe dny jsou jenom šedý rám,
všechno, co cítím, je to, že jsem sám.
Bez tebe mě to jenom ticho dusí,
v hlavě mi zní, že mít tě musím.
Bez tebe je má láska beze jména,
jen prázdná stránka, co nemá schéma.
Že jsi moje vše, už konečně vím,
je pozdě — se bojím, že tě ztratím.
Zůstaň, i když se všechno bortí,
i když se nebe ztrácí v tmách.
Zůstaň, když víra v srdci hoří,
jsi ten dech, co mě drží v hrách.
Zůstaň, ne jako slib, co mizí —
ale jako pravda, co se neztratí.
A kdybych mohl vrátit čas, řekl bych ti všechno zas,
že bez tebe nejsem nic, jen ozvěna, co zní víc a víc.
Neopouštěj mě, všechno se hroutí,
světlo ve mně pomalu se ztrácí.
Neopouštěj mě, ať se nebojím snít,
jsi ten hlas, co mě nutí žít.
Neopouštěj mě, jsem tu pro tebe rád,
jsi má jediná láska napořád.
Mivo 23.8.2025
Hlasité předčítání