Poezie

Nadpozemská
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adel Raven

 

Jsem vesmírná kráska, co cestuje časem

můj úsměv otevírá hvězdné brány

a galaxie se točí za mým hlasem

když boží mračna jsou mnou modelovány.

 

Můj pohled umí překládat cizí hlasy

ve vlasech mi dřímá síla nadpozemská

která oslovuje i vzdálené rasy

celý vesmír vidí, že jsem skvělá ženská.

 

Na mých víčkách světelná zář tiše bliká

oční stíny mi s něhou dokresluje

a čas po mléčné dráze tak tiše tiká

svým zpěvem pentle kolem mě utahuje.

 

Své fantazie maluji po papíře

však, že něco dokážu vím ve své víře.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ráno když vytáhla se noci roleta do ložnice den svižným krokem vstupil po stěnách bytu se stín...
V mýdlové bublině jsem se vznášela, a mojí izolací proud neprocházel, v davu jsem se beze slov ...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
https://youtu.be/qkxvzDyKBEA?si=4z-VGMuv4sedKPYn Víra s nadějí Ve sněhobílých postýlkách, zasyp...
Dívko z mojí fantazieMožná někde žiješJsou to jen sny, přesto chci jeA tak jednou přijdešOsud m...
Žlutá 🌼🌻🌞   Hříva jenž zdobí Slunce je tak veselá hřejivé mazlení přináší ...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Prosinec 16   Ty věty byly zapsané v archivu, zaklínadla, která mění svět na lepší, sta...
Chiméra Nad lesy, úvaly, nad temnou krajinou, průletem odvážným oko mé popatřilo, co kdysi b...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Stojí bez místa stojí bez bytí stojí, ale neví a tak jde [spacer height="14px"] Jde ...
V kávové sedlině bdí zrádná zpráva, z mozaiky zrnek je poskládána, v kabátě bídném skrývá ...
Cíl   Orosené půvaby ranní vláhy kol mého pasu něžně tancovaly do klubka naděje mě vm...
Vyprosil jsem si od denního pána oblohy noc která obrátila mne naruby shrbený te...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Dívko z mojí fantazieMožná někde žiješJsou to jen sny, přesto chci jeA tak jednou přijdešOsud m...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Jsem kouzel knihovnice ve sprše času, magická skořice mi u knihy voní, správný směr vám ukáž...
Bělavé obláčky nesou se ve rty oplocené zahradě v jezírku vlhkosti lesknou se vůně je v dobr...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Už o tobě vím, že jsi vlkodlak, že kletba tě píchá jak bodlák, když měsíc vyjde z peřin ob...
Na linkách metra c-a c-a válečná čača vládne vesmírnému taktu ~Um čača um čača~ Ve stavu, kd...
Klopýtá políčky po šachovnici, na koně sedá a před střelcem ujíždí, však z boje utíkají ...
https://youtu.be/XrOuTnP_lw0?si=0fjC6Z036T6fK0Rv Já občas z výšky k povrchu padám pod tíhou katas...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
https://youtu.be/XrRPOZm7yZk?si=Tk4opeHEaiE0An2b   Panenky u kapek rosy, jsou v tanci po louce bo...
0