Poezie

Moje kafe
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adel Raven

Vdechuji vzduch šlehaný ptačím zpěvem

v nohách mám dobrých dvě stě tisíc kroků

však radostně se jde pod nebeským úsměvem

i když na obloze pluje spousta žraloků.

 

Omalovánka rozkvětu kolem dýchá

pyl práší s lehkostí přes má ramena

ta medová vůně zázračný lektvar míchá

a chmýří starostí míří do ztracena.

 

Modrásek nad strání mává svými křídly

to jarní vlnobití nasává po louce

kde hyacinty chlubí se svými sídly

a pampelišky tančí ve zlaté korunce.

 

A když těším se na svou ledovou kávu

dítě mě posílá napást se na trávu.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Motýlí křídla s jemností tleskají až do načechraných peřin oblak míří jak nektar slunečn...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Přes cestu mi skákalaHezká malá žabičkaK sobě mě tak lákalaAbych políbil jí na líčkaKvákala...
Klopýtá políčky po šachovnici, na koně sedá a před střelcem ujíždí, však z boje utíkají ...
Už o tobě vím, že jsi vlkodlak, že kletba tě píchá jak bodlák, když měsíc vyjde z peřin ob...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
  Ze schránky ke mně přilétla pohlednice, na tom obrázku jsem spatřil kluka, přitom mi zaz...
Má omalovánka se vybarví snadno, když dotek její dlaně mi otevře den, a černobílo je rychle ro...
Vyprosil jsem si od denního pána oblohy noc která obrátila mne naruby shrbený te...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Bělavé obláčky nesou se ve rty oplocené zahradě v jezírku vlhkosti lesknou se vůně je v dobr...
Jsem jenom sklíčko S prachem, co jsem nasbíralo na své cestě Občas na mě ukápla slza Pochcal m...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem jak ten smutný rytíř Don Quijote, Don de La Mancha Směšný a politováníhodný visící na ...
Je zase ledenNa ruku mi usedl komárKrajina zasypaná sněhemMé tělo, nechť je jeho pohárNení to vš...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Kdo z nás dvou?   Když nepůjdeš ty, tak půjdu já když nenabiješ ty, tak nabiju já když...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
Dobré ráno. Dnešní sonet je inspirovsný ztroskotáním K. Kolumbum 28.12. 1492.   Prosinec 28...
Prosinec 31   Sbohem, navždy ti dávám nashledanou má hudba už nebude omývat tvůj břeh u...
Prosinec 18   Sametový šál se vine kolem krku, Tváře bez oděvů brání vrstva sádla, A t...
Prosinec 26   Jak struktura diamantu stálá víra, v žilách proudící dobrotivá krev, a v m...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Spadané listí teď zdobí zasněný háj, ohryzek srdce krčí se pod jabloní, v melodii barev podzi...
https://www.youtube.com/watch?v=JTMNIztF0Hs
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
0