tři labutě
s božskou aurou
blond svatozáří
a nekonečnou
hloubkou očí
Možná nadrobím
jim rohlík
Možná hodím
mezi ně kamenem
(ale to vše
jen v mé hlavě)
Nedotknutelné labutě
s antickou svůdností
plují po zrcadle
olympské oblohy
(ze soli
a vody)
Vesmír je studna slz
a náhodných slastí
a já mám v botách závaží
Labutě vznešené
krásně děsivé
jen tiše plují mi
na hlavou
pod hladinou
těžko se modlit
těžko milovat
těžko žít
…a nemožno zemřít
většina z toho co píšu, je šhit
ale píšu abych
se nezbláznil...
odkládám si sem momentální pocity
Hlasité předčítání