Kdo nám ukradl dějiny? Nejde pouze o předkřesťanskou minulost Árijců a Slovanů, ale především o dědictví našich předků. Jejich duchovní sílu a védské učení, jejich kulturu života a kosmologii, jejich vědění o dobru a zlu, jejich svaté Védy. Kdo nás připravil o bojovné naladění a vůli k životu, o naši světskou vitalitu, o naši rasu?
Kdo měl zájem na tom, abychom zapomněli na náš pravý původ, na naše bohy-praotce a jejich přikázání? Vidím kronikáře a katolické mnichy, jak v přítmí kláštera básní o historii lidstva, o jeho křesťanském spasení a vyzdvižení z pohanské temnoty. Jejich víra v jediného všemohoucího Boha, který je vyvolil, aby vykládali nevzdělaným ovcím jedinou povolenou pravdu o tom, co je lidským údělem a posláním, aby nás připravili o původní jazyk i písmo a nahradili je latinským Písmem svatým – to jsou oni původci zapomnění, hrobníci slovansko-árijských tradic a nositelé nového věku.
Každé náboženství a teologie natolik odrážejí Boha, nakolik jejich duchovní bezmoc sahá do nebes. Člověk je sám strůjcem svého hoře (i malosti) a pokorně vztahovat ruce k Bohu znamená se tomuto hoři poddat a přijmout je za své. Útěcha kněží slibem spásy ve smrti a vzkříšení v božím království je chabou náplastí na světské utrpení způsobené vivisekcí vůle.
Oswald Spengler napsal: „Šelma je nejvyšší forma volně se pohybujícího života. Znamená maximum nezávislosti na jiných a svobody pro sebe, sebeodpovědnosti, samostatnosti, extrému nutnosti potvrzovat se v boji, vítězství a ničení. Existuje typ člověka vysoké úrovně, který je šelmou…Úroveň života spočívá v jeho síle, ve vůli…Vůle je oduševnělý pud k životu…V podstatě je vůle totožná s životní silou. Lidé bez rasy jsou bez vůle.“
Sním o žrecích hřmících v ohnivém kruhu a přivolávajících blesky na naše nepřátele. Sním o vědmách uchovávajících ve svém nitru lásku, jež vrhá mírné světlo na naši odhodlanost i prozíravost v boji. Sním o rodových občinách oplývajících zrním, mlékem, stády užitkových zvířat a vzájemnou soudržností v dobách války i míru. Sním o národě neohrožených strážců zemské državy a moudrých vladyků, jejichž služba přináší lidem radost ze společného díla a klidný spánek.
Ó, vy figuríny báječného nového světa zrozené ze syntetických tkání spřádaných démonskými architekty progresivní a postkapitalistické civilizace. Nemám zde na mysli návrat k řecké polis, kterou již dávno nahradila zrůdná megapolis zaplněná miliony kreatur z vašich laminátových těl. Nepovažuji se za dědice antické ani křesťanské kultury. Můj původ je árijský a přezdívám se Zoroaster.
A těm, kdo by snad na můj popud chtěli přesídlit na venkov, se vší vážností radím: rámusící a pařící partičky vyznavačů nespoutaného veselí tu nechceme. Naučte se nejprve žít v tichu a úctě ke chrámu přírody. Naordinujte si nejdříve několika měsíční půst samoty izolované od městských radovánek.
Démoni vystupují ze stínu městských aglomerací, povstávají z podzemních katakomb, aby z vás učinili odlidštěná zombie bez ducha vyznávající jen otupělý smysl pro humor, virtuální hry a povrchní zábavu, již nazýváte kulturou. A lidem, jimž z tohoto šílenství půjde hlava kolem a začnou propadat depresím, nabídnou rychlé řešení: eutanázii – to je podle démonů Západu ta pravá vstupenka do ráje.
Zdroj: Zpěvy nemilosti
Hlasité předčítání