Vyhulenec
Brejličky na nosík hnedle narazí si,
hned po ránu bosík špeka ubalí si.
V hulení nalézá hustou inspiraci,
stud jejda zalézá, výmaz má iniciaci.
Když má z nudy ruli,
tak se tvrdě zhulí.
Ať mindrák jde spát,
musí do práce hnát.
Skákat jak kamzík,
mít vše na háku.
V hlavě plave zmizík,
rozum v padáku.
Nasadit nej boty,
do té nej roboty.
Myslet si, že je king,
mít v hlavě “ding”.
Ti čumí jak péro z koženého gauče,
zhulené éro si na čelo tluče.
„To mi ho vyndej!“ – nic nechápeš,
za pravdu mi dej a už se nezpleteš.
Hulič má nej názory,
létají mu obzory.
konopí ze zahrádky,
pozvánky do pohádky.
Mivo 2011


























