Vyjíždím z města, nádrž mám plnou,
čeká mě cesta, kde nervy vzplanou.
Zúžení z kraje, hned je tam výmol,
a značka „Pozor“ mě varuje — začíná boj.
Stavíme silnice jak z katalogu snů,
popraskaný asfalt — výmolů plný dům.
Nejdražší v Evropě, fakt luxusní styl,
miliarda v asfaltu — a zas se zlomil.
Kolona jak had, a já se nehýbu,
Breakdance v dírách — jedu si v rytmu.
Vlevo kamion drží sedmdesát devět,
vpravo druhý — co žene se dál vpřed.
Pořád vedle sebe — hodina, dvě,
závod želv, co brzdí celý svět.
Kamion vlevo, kamion vpravo,
a já se tu vařím — pánové, bravo.
Díra za dírou — to je náš styl,
asfalt za miliardu — a stejně se zlomil.
Na ceduli píšou: „Oprava do jara,“
už je srpen — a díra je stará.
Jedu si dál tím festivalem děr,
v koloně s týmem, co ztratil směr.
Řidič jak ninja — blinkr je bonus,
zbytečný frajer — co řídí Lexus.
Chodec na kruháči si středem kráčí,
mezi auty si jak baletka tančí.
A támhle u stromu — pán v plné kráse,
močí jak král — na cestě ke spáse.
A já to sleduju — v zácpě jak v kině,
v hlavě mi hučí — a nervy jsou v plíně.
Zákony mizí — tu vládne jen chaos,
a já si říkám — tohle je matroš.
Díra za dírou — to je náš styl,
asfalt za miliardu — a stejně se zlomil.
Na ceduli píšou: „Oprava do jara,“
už je srpen — a díra je stará.
Z města do města — jedu si dál,
v zemi, kde výmol je národní král.
Cedule slibují — opravu v čase,
ale výmol se směje — zítra tam bude zase.
Díra za dírou — to je náš styl,
asfalt za miliardu — a stejně se zlomil.
Na ceduli píšou: „Oprava do jara,“
už je srpen — a díra je stará.
Mivo 18.8.2025




















