Poezie

Psací pero
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Hamajda

Taková jednoduchá
jednoduchá věcička
psací pero to je
Je to pecička
a je moje.

Pero psací
každodenní potřeba
moje pero
doplňovací
píše vždy modře, trampot netřeba

Vždy píše a píše
třeba tyhle řádky
Než-li cokoliv jiného
vyvrací spíše
všechny nepořádky

Plnící pero
je žolík i eso v rukávu
je moje
nemají na něj
žádní lidé
ani psací stroje

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Hamajda

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sněží   Skoro o nic neběží tak to mám ráda vločka se za vločkou na zem tiše skládá. J...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
Přijel jsem z BudapeštiJel jsem tam a zpětHlava mi z toho třeštíUž těším se na obědJazyk mi ne...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Melancholie   V pěně mořské se vlnily vzpomínky, jenž jazyk oceánu slízl z pláže,...
tree, park bench, autumn
Stáť nad tvojou rakvou. Plakať nad tvojim hrobom. Už ste spolu so svojou drahou, dávam vám zboho...
Kdybych měl namalovatSmutného klaunaNejspíš bych namaloval sebeOkolo bez lidí a prázdnoJinak všude...
Silhouette of Person Holding Sparkler Digital Wallpaepr
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
Když vidím kvésti louku. Karafiát v tom teple zavoněl. Hned jsem si k němu přivoněl. Obilí m...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Začínám se občas bátŽe brzy stáří mě bude rvát na kusyA nebude se vůbec ptátCo u toho zakus...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
To už se tak v životě stáváŽe věci věčné, se rozpadnouVztahy vřelé ochladnouNo a ráno se pak...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Moje tělo vrhá stínV poledne i večerDokonce i když spímI když slunce nesvítíI ve tmě černé ja...
v práci jsem dneska byl do jedný do rána - není to zrovna moc dojemná otrava. a v době posled...
Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
Až jednou ujede ti vlakZ nádraží, co život se jmenujeCo řekneš své duši pak?Až utřeš své slz...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Básník žije pro potleskySvých věrných, které verši svými hladíJá byl jsem ztrestán za poklesk...
A bunch of flowers that are in the grass
Bože, daj mi silu. Postaviť sa s čistým štítom pred tebou. Bože, daj mi lásku. Bojovať za n...
Sen o prvotním vesmírném tanci Tajemný tón SVĚTLA prvorozené magické písně zrozen je v moři ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...
0