v předpokoji pole pít
ruměné doušky
vlčích stesků
a za rozbřesku
uchopit
maková chrastí
při odlesku
nepokojných banalit
vlčím
až krajem mi zmakoví
v předpokoji pole pít
ruměné doušky
vlčích stesků
a za rozbřesku
uchopit
maková chrastí
při odlesku
nepokojných banalit
vlčím
až krajem mi zmakoví
...básně jsou místem šalvějovým
z bázně vám víc už nenapovím...
fotka má skoro podzimní atmosféru, jako by vlčí máky byly trvalky… a básenˇ…jemná, málo slo a hodně obsahu… smekám…
fotka mě právě tím “rozporem” zaujala a líbila se mi k poslednímu verši.-) někdy stačí málo slov na vyjádření pocitů, někdy zase žádná slova nestačí.-) díky za zastavení.-)