Tak, lidi, držme se za ruce a naplňme náš svět pravdou,
který se skomírá ve lživé hrůze — pokrytci nás jenom klamou.
My je nepotřebujeme přeci, sami sebe máme.
Přátelství a lásku hledáme — s nimi přece všechno dáme.
Tak vezmi si lesklé brnění a meč odvahy do svých rukou,
co tvé sny a touhy obrní před těmi, co pikle kujou.
Jdi dál a dál, najít své štěstí, jdi dál — princezně pusu dát,
jdi dál a draky sraz svou pěstí, s mečem v rukách neměl by ses bát.
Slyšíš to zlé syčení hadí? To zmije se na tebe hrnou
rády lidem sny hatí, i po tvém neštěstí prahnou.
Neboj se jich — dost sil máš, někde uvnitř sebe skryté.
Neboj se hadů — ty to dáš, s čepelí meče odkryté.
V tvé silné zaťaté pěsti odvaha ať dál jen kvete.
Vybojuješ si své štěstí a kus toho místa na světě.
Ocel v brnění tvém je tvrdá, sílí jen s tvojí odvahou.
Odvaha tvá ať je víc hrdá s každou odhalenou zradou.
Brnění ve svitu měsíce zahání s odrazy paprsků
ty noční zrůdy děsíce, duše všech smrtelníků.
Ostří čepele meče tvého má magickou moc sny chránit od zmijí
a všeho zlého — zrůdy o hlavu krátit.
Mivo roku 2013