„Já ubohá, myslela jsem, že se mi uleví a ono to nefunguje. Navíc se ty dveře zavřely a už je asi nikdo neotevře.“ Beránek dostal vztek, že mu to nevyšlo. Rozběhl se a vší silou nabral svými rohy dveře, až se otevřely dokořán a vytáhly veverce zub. Byl to takový mžik, že si toho veverka ani nevšimla.
„No vidíš a je to.“ řekl beránek.
„Niš nevidim.“ řekla veverka a až teď, když zašišlala si všimla, že je zub venku.
„Šláva, šláva beránkovi.“ křičela radostí a dělala kotrmelce. Po chvíli přiskákala k beránkovi.
„Děkuji ti beránku.“ a dala mu náruč oříšků za odměnu. Beránkové oříšky nejedí, ale přesto si je beránek vzal aby veverku neurazil a schoval si je. Třeba se mu někdy budou hodit. Hned potom veverka skočila na strom a byla pryč.
- Jak beránek radil Alíkovi
Beránek se pásl společně s ostatními ovečkami na veliké louce, když za ním přišel pejsek Alík, který stádo hlídal.
„Beránku, kolik je tady ve stádě oveček?“ zeptal se beránka, protože už taky něco zaslechl a chtěl ho vyzkoušet. Jenže to náhodou beránek věděl, protože kdysi slyšel pasáka, jak se o tom baví s hajným.
„Je nás přesně 84.“ Alík se ušklíbl, protože si myslel, že to beránek nebude vědět. Jenže pak se pousmál a pokračoval.
„A víš kolik mám blech? To určitě nevíš.“
Beránek tohle opravdu nemohl vědět, a tak pejskovi odpověděl.
„Kolik máš blech? No přece všechny.“ Alík se zamračil, protože to byla pravda a už nechal beránka beránkem a začal shánět ovečky, které zašly moc daleko. Za chvíli se ale vrátil a řekl beránkovi:
„Beránku, víš já jsem chtěl vlastně vědět, jestli bys mi neporadil. Mám takovou jednu věc, o které nevím, co si mám myslet. Proč vítr někdy fouká a jindy ne?“
Beránek se podíval do knihy, ale tam žádné informace o větru nenašel. Jenže nechtěl, aby si pejsek myslel, že to neví a tak mu odpověděl:
„To je tím Alíku, že vítr si taky někdy musí odpočinout. Když nefouká, tak přece spí.“
Alík byl s touto odpovědí spokojen a už nechal beránka na pokoji. Za chvíli však Alík znovu přišel a povídá:
„Beránku. Nevíš náhodou, kde jsou Benátky a Kost?“
Beránek nalistoval v Rozumu do kapsy příslušnou stránku a tam našel, že Benátky je město a to je v Itálii a Kost je hrad v Čechách. Pejsek posmutněl.
„Pročpak jsi to chtěl vědět Alíku?“ zeptal se beránek, protože byl rád, že mohl pejskovi poradit a divil se, že je Alík smutný, i když se odpověď dozvěděl.
„Ale pasák povídal, že měl včera k obědu kar Benátky a slad Kosti, tak jsem je chtěl taky ochutnat.“
Beránek se jen usmál, pokrčil rameny a šel se zase pást.
- Jak beránek zachránil ovečku
Beránek ležel na louce a odpočíval. Najednou se mu před očima začala hýbat země. Po chvíli vylezl z hromádky hlíny krtek.
„Ahoj beránku, hledám tě už od rána. Mohl bys mi prosím tě poradit, jak se dá opravit krumpáč? Na tom starém se mi zlomila násada a mě teď z kopání bolejí tlapky.“
Hlasité předčítání
