Jdu si cestou svou
a myslím na báseň jedinou.
Všude zavřené dveře
a pro mě jen zbytky od večeře.
To mi však nevadí,
nový verš mi optimismus naladí.
Má hvězda je jasná
a příroda úžasně krásná.
Proč lidi nemají rádi mé verše?
Milejší jsou jim perské koberce.
Nevím, jestli jsem poutník nebo básník.
Snad svět poezie již zanik.
Jednou napíši báseň o lidech
a jejich zlobě.
Snad ti poctiví
obrátí se v hrobě.
Hlasité předčítání