Kolik černých křídel havranů

vzneslo se k pekelné vrásce na nebi

za zvuků

příliš mladých výstřelu

vycházející z dětského hřiště?

A kolik zuhelnatělých per

posbírala na druhý den holčička,

která s genetickou ignoranci

chtěla si hrát na indiány

a zaplétala si ostatky

načichlé střelným prachem

do čelenky?

A co zbylo z výstřelu?

ručičky v hodinách zapomínají stále rychleji

…proto výstřely dnes znějí tiše a nevinně

jak život vteřiny