Zhaslo světlo, zhasla síť — není kam se skrýt
Vypadl proud — katastrofa století.
No stream, no tweet, ticho letí.
Lednice mlčí, jídlo brečí do ticha.
Čas se zastavil — mizí spojení, mizí realita.
Tento error tvoří terror, mění se v horor.
Zkusme mluvit — bez hesla, bez obalů, co je rozhovor?
Všechno zhaslo, nic už nejde
Systém se hroutí, snad to přejde
Ticho mě děsí, šeptá: venku je svět
Sbírám odvahu — jdu ven. Teď hned.
Ztrácím se v sobě, ztrácím se v tichu.
Bez lajků, zpráv a notifikací.
Černý displej — jak pohřeb dotyků
Muj mobil bez aplikací, hrob mých zvyků
„Ticho je nový login — bez hesla, bez přihlášení.
Vstup bez podmínek. Jen ty a dýchání.“
Všechno zhaslo, do reality háže
V hlavě mám error, restart mě smaže
Ticho mě dusí, křičí: venku je svět
Sbírám odvahu — jdu ven. Teď hned.
Wi-Fi se rozplynula jak sen z dovolený.
Blackout — bez možnosti odvolání
Vylezu ven, slunce mě pálí jak notifikace.
Lidi — tváře bez výrazu. Mluvit je komplikace .
Řekni mi něco — bez filtru, bez emoji. Vstup do světa, plného emocí.
Pojd slova říkat, bez masky bez korekce.
Všechno zhaslo, ale já se rozsvítím.
Ticho mě formuje — už se v něm neztratím.
V hlavě byl error, teď slyším vlastní věty.
Jdu ven. Bez hesla. Bez strachu. Bez vědy.
Vše zhaslo, ale já svítím.
Jsem offline, ale konečně živý.
Mivo 11.8.2025























