Poezie

SVĚT OTEVŘEL TI BRÁNY
Četba díla zabere cca 1 min.

Přerostla si svého tátu
ve směrech co nás pojí
Neboj, on nebere to jako ztrátu
On to přeje holce svojí

Jméno své ozdobila si titulem
I když vím, že o tom život není
Však pro svět buď raději krásným motýlem
Jenže to víš, ti šedí lidé okolo si toho cení

Svět otevřel ti svoje brány
Stačilo zaklepat, a to tys udělala
Na další pozvání si nečekala
Snad budeš moct žít ze svojí prány

Ať věci co děláš, tě baví
Pak přinesou ti štěstí a zdraví

# MARE VAPORUM

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Robert Laurenc

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ukryta v řečišti zjitřených citů v touze r o z e p n o u t   s e   zdolat všechny hori...
Vidím ťa všade aj tam, kde nie si. Vidím ťa všade a to ma desí.   Čo je reál a čo s...
Až jednou zestárnu chci žít na konci světa v omšelé chaloupce co chátrá celá léta ...
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osud...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
Už mi dneska nechybíšČas již smazal tvoji krásuTaky obraz, jak tiše spíšI barvu tvých dlouhých...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Až jednou ujede ti vlakZ nádraží, co život se jmenujeCo řekneš své duši pak?Až utřeš své slz...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Být s Tebou a radost zažívat, mít sílu o víru bojovat. Jsi naděje všedních dnů, dotýk...
Tak ti ujel vlak posledníV něm seděl jsem i jáKdyž říkal jsem ti, své srdce poslechniDokud i to m...
Ráno zazvonil budíkUž mám zase vstátA mě se zrovna zdáloJak mám tě hrozně rádTo zvonění mi p...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
Závist   Přítel mi píše, že mi závidí Do mého života však slepý, nevidí Za tuto z...
Strach versus beznaděj  Viděl jsem obnažená těla své generace, která s jejich svědomím šla s...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Z pohlednice   Vím teď jistě, že jsi sice omámená z pohlednice. Avšak zítra bude jinde a pak...
a woman standing in the ocean looking at the horizon
Mamince Maminko, prosím, odpusť mi, že uklouzla jsem malinko. Mou dnešní múzou jsi se stal...
Bába z balkónu mě odhání, že vedle Strkám klíče, do hajzlu, proč se ohnul Tak druhej, hotovo, v...
A small bird sitting on top of a dry grass field
Štebotali vrabci na streche, že milovať sa navždy budeme. I motýlik lienke do uška šepká, že...
nature, waters, lake
To ticho, keď vnímaš svoj dych. To ticho, keď počuješ tlkot svojho srdca. To ticho, keď sa súst...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Jednou tě potkám v davu lidí. Pomyslím si – jsme tak jiní. Proč pohled bys mi věnoval? Já po...
Jsi tu se mnou, ač necítím tvůj dech. Jsi můj a neseš mě na křídlech. Jsi čistá duše prost...
Oči srdci napoví, to však mlčí – nemluví. Je němé od té doby, kdy on plakal pro ni. I on...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
...aneb báseň navždy(?) rozepsaná     věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a v...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
0