Malá holka,
na hřišti plném dětí je v centru dění,
a přesto sama se cítí.
Tak pláče, že ji něco bolí,
ale nikdo neslyší její nářek, nevidí její slzy.
Všichni se smíchem si hrají
a koukají skrze ni.
Proto vytvoří přítele ve své fantazii.
Malá holka s aktovkou,
spousta nových přátel,
a přesto sama se cítí.
Tak začne hodně mluvit a přehánět a hulákat,
ale nikdo nechce slyšet slova v pozadí,
nevidí ty slzy v očích.
Všichni se smíchem nad ní mávnou rukou
a koukají skrze ni.
Proto znovu zavolá přítele z fantazie a nasadí mu aktovku,
aby s ní mohl chodit do školy.
Malá holka čerstvě v pubertě,
s pár přáteli, kteří se mění každou chvíli,
a přesto sama se cítí.
Tak zarývá nehty do kůže, aby rýhy byly vidět,
ale nikdo je nevidí, neslyší křik v jejím nitru.
Slzy své se učí skrývat.
Všichni se smíchem kolem ní a ona nasadí masku smíchu,
aby mohla být s nimi, přesto ji nevnímají
a koukají skrze ni.
Proto znovu zavolá přítele z fantazie a sundá mu aktovku,
nasadí moderní batoh a drží si jej po svém boku.
Mladá dívka,
pár přátel, co zdají se být praví,
a přesto sama se cítí.
Tak ryje špendlíkem do kůže, aby rýhy byly vidět,
ale nikdo je nevidí, nechce slyšet křik v jejím nitru,
nechce vidět bolest v očích.
Slzy své, ty skutečné, umí skrývat.
Všichni se smíchem kráčí a ona nasazuje masku smíchu,
aby mohla kráčet s nimi, ale oni ji nevnímají
a koukají skrze ni.
Proto znovu zavolá přítele z fantazie a sundá mu moderní batoh,
drží si jej po svém boku, aby odháněl noční můry.
Mladá dívka, vlastně dospělá, ale ne žena,
hledající nové přátele, domáhající se starých,
tak moc sama se cítí.
Cigareta v jedné ruce, alkohol v druhé.
Tak poprvé bere do rukou žiletku, aby tekla krev.
Ne mnoho, stačí jedna kapka.
Nikdo neviděl tu kapku, kterou nechala zaschnout,
nechtěli vidět táhlou jizvu na předloktí,
a tak koukali skrze ni.
Proto v jejím stínu skrýval se přítel z fantazie,
objímal ji v temných nocích, když pravé slzy řinuly se po tvářích.
Hlasité předčítání
ať se mladá dívka nevzdává