Když v cizím bytě samou láskou uhořím,
kdo po mě zbyde? Mrtví úhoři?
Rybí básně s vůní šalvěje,
svět i mě skončí, žádná naděje.
Sálám teplo z cizích kamen a je mi do zpěvu,
jsem tu sám a ty se stáváš cizí.
Jednou zasáhne mě šíp a v kamnech ti zmizím.
Řeknu si konečně plynulý vztah s řekou.

























