Poezie

O listí, stromech a lidech
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adina
Co myslíš, touží?
Světem si krouží,
a vánek podzimu
schová je ve stínu.
Co myslíš, žijí?
V trávě se svíjí,
za chvilku spát,
probudí se zjara, snad.
Co myslíš, milují?
Lásce se vzdalují,
a k nastolení míru
jen zbraně a sílu.
Co myslíš, pochopí?
Někde se hladoví,
a jinde do huby
pečení holubi.
Co myslíš, změní se?
Předností staly se peníze,
smrt, války, hněv, nenávist a strach,
lesy a matku Přírodu mění nám v prach.
Dokážeme takto jednoduše
změnit i naše duše?
☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adina

Pouhopouhý snílek, myšlenkový dobrodruh a malý knihomol-pacifista. Malý vzrůstem, samozřejmě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Vyprosil jsem si od denního pána oblohy noc která obrátila mne naruby shrbený te...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
Hostina pro vrány, lišky a vlky Pro všechny po mase prahnoucí krky Houpou se, visí si, do země civ...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Strach versus beznaděj  Viděl jsem obnažená těla své generace, která s jejich svědomím šla s...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
Nedrž se těch co podrazí ti nohyKamarádů, co jsou falešníNeměj je za své bohyAž padneš, budou ...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
Všechny ty hrůzy, šikanu, pohlavky, urážky, na mých schovaných věcech stopy od podrážky. Po...
Ledové šlépěje
Šlépěje času   Šlépěje času odtávají pamětí generací. Krví zaplacené slzami získan...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Přes média vtloukají nám do hlavyNaši novou víruKdo neuposlechne, toho popravíVšak ve zvrhlosti n...
0