*POZOR HOROR!
1. Horor na ohnivé oslavě
Vůbec se mi nechtělo na další úplňkovou ohnivou oslavu, která se připravovala v Temnovišti. Obr mi přinesl nové černé šaty – těžké jako smutek.
Zavrčel na mě:
,,Snaž se upravit sama! A ne abys seděla jen tak u zrcadla a zírala do prázdna!”
Zaprosila jsem obra:
,,Ínemaku prosím, nech mě ve věži, nechce se mi vůbec na tu oslavu!“
Obr ke mně naštvaně přistoupil, chytl mi levou ruku,pak mi ji pustil,zakroutil hlavou a zavrčel:
,,Tvé znamení je zpět, to znamená, abych tě nepřetržitě hlídal! Už žádná věž! Vím, že bys tu sama nezůstala! Budeš u mě, celou dobu! Musím sehnat někoho, kdo tě toho prokletého znamení dokáže zbavit natrvalo!“
Ínemak mi začal vzadu utahovat ty černé šaty, pak mi znovu vzal ruku, zklamaně se mi díval do dlaně, zafuněl a rozhodl:
,,Odvedu tě do léčírny, musí ti to aspoň něčím obvázat!“
V léčírně mi léčitel sypal na levou dlaň se znamením jakýsi podivný prášek a záhadná příšera,která vypadala trochu jako chobotnice mi ruku ovázala do mokré tuhé látky. Obr byl celou dobu u toho, vrčel, abych byla v klidu a pak si prohlídl moji znehybněnou levou ruku, fňukla jsem:
,,Mě to tlačí!“
Léčitel mě uklidnil:,,Neboj,to přejde,než si na to zvykneš!“
Obr řekl:,, Je to jen na čas.”
Pak obr dostal nápad pořídit mi nepropustné rukavice a to se mi nelíbilo ještě víc! Příšery mi pod dohledem obra rvaly na levou ovázanou ruku dlouhou úzkou černou rukavici, pak i na pravou ruku,ale to už nebylo tak náročný, protože tu jsem neměla ničím obvázanou. Obr si prohlížel moje obě ruce v úzkých dlouhých rukavicích až po lokty a byl s tím spokojený. Pak mě vzal na zahájení úplňkové ohnivé oslavy. U stolu mi chyběl král Moran a nebyl tu ani Norman. Ale to mě vůbec nevadilo, hlavně, že se tu všude motal krásný Ohyn, který podával všem okolo poháry. Když se na mě podíval, jeho oči žhnuly.
Obr si právě povídal s tím temným mágem s léčírny a připíjeli si spolu. Hrála tu taková zvláštní hudba. Zdálo se,že na téhle oslavě se nic zajímavého nestane. Obr se bavil s hosty, kteří přijeli až odněkud s jihu. Měli červené vlasy, červenou barvu kůže a byli oblečeni v barevných nařasených sukních s peří. Pak si ke mně stoupl Ohyn. Viděl že si prohlížím ty podivíny,naklonil se ke mě a povídal mi:
,,Jsou z rodu Rudohlavovic. Z jižního ostrova. A ti na pódiu – to je jejich kapela.“
Pak se tu najednou objevil Norman! Přišel k obrovi, poklonil se až k zemi a řekl bručivým hlasem:
,,Můj pane, přišel jsem si pro rozsudek za svoji prohru!“
Obr na něho zavrčel,byl už tak trochu opitý, když pořád s někým připíjel. Ohyn raději před Normanem zmizel mezi tanečníky k ohni. Obr mi poručil, abych vstala a vzala od Normana, jeho zbraň, něco jako mačetu, kterou držel v obou rukách nad svoji skloněnou hlavou a usekla s tím Normanovi hlavu! Na to jsem se zhrozila:
,,To neudělám!“
Vykřikla jsem a Norman se na mě hrozivě podíval, jeho bledé oči měl podlité krví a byl začerněný od popela. Zabručel na mě:
,,Nebuď zbabělá a neprodlužuj zbytečně moji těžkou chvíli!“
Obr na mě zavrčel:,,No tak,udělej to,když tě o to Norman žádá!“
Zakroutila jsem hlavou:,,To nikdy!Nikdy nechci nikoho zabít,ani Normana!Ty to po mě nechtěj!“
Norman tu klečel a čekal,co na to obr?Ten na Normana mávl,řekl mu:
,,Tak se zdá,že tvé utrpení jen tak neukončí!“
Norman na to zabručel:
,,Můj pane,říkal jsem,že ona není ta pravá,která by něco takového zvládla!“
Obr ukázal na místo vedle sebe:
,,Nech to být!Posaď se tu a napij se se mnou,oslava ještě nekončí!“
Norman ztěžka vstal,zakroutil hlavou:,,Chtěl jsem tu už raději nebýt!Ale jak poroučíš ty můj pane!“
Pak si Norman s obrem připili a obr na mě zavrčel:
,,Co teda s tím Normanem?“
Pohla jsem ramenem:,,Nic,pošli ho domů a už se s ním raději nevsázej!“
Obr se na to vrčivě zasmál,zahučel na Normana:
,,Vidíš,mám tě poslat domů a už se s tebou dál nevsázet!Zdá se,že o tvoji hlavu vážně nestojí!“
Norman na to zklamaně zabručel:
,,Živý odtud neodejdu,tak co uděláš můj pane?“
Obr na Normana zavrčel:,,Tak si vyber,jinou smrt,když od ní se jí nedočkáš!“
Norman se na mě hrozivě podíval,pak o stůl rozbil pohár který držel v ruce a zabodl si ho do krku!Vykřikla jsem hrůzou, Normanovi s krku začala stříkat krev! Seběhli se sem ti podivní Rudohlavovic, kteří před tím tančili s Ohynem u ohně a pomáhali Normana zachraňovat. Já jsem to nezvládla a zhroutila se obrovi do klína…