Poezie v próze – Klub literátů

Podzim

Podzim. Jak zvláštní období v roce. Jako by něco důležitého mizelo mezi prsty. Nějaká fáze života, rozehraná partie končí dřív, než si...

Já Gog potomek třetí dynastie vládců země dvanácti pahorků a deseti jezer panovník z vůle bohů a nejvyššího principu blaženosti a...

Na cele světlo padá v pruzích, jak paprsky otírají mříže. Nikdo už neklepe, nikdo se neptá. Sedí čumí, v ruce křížek. Poprvé nechce...

Noc v Transylvánii nekončí — jen houstne, mění se v těžší, temnější roušku.Krajinu svírá v poutech hedvábného závoje. Stromy se...

Noc se snáší na Transylvánii jak stín z černého sametu, tiše halí krajinu do hříchu a neklidu. Měsíc, noční poutník, krájí stíny...

Z propasti, kde světlo již dávno ztratilo svoji moc, pluje přízrak bez hlasu , temný, strašlivý. Jeho tvar není stvořen k obdivu...

Na kraji lesa, kde slunce se bojí dotknout země příliš silně, stojí studna touhy lidské — z mramoru tiše a klidně. Po staletí sem lidé...

Moje nohy tančily v dvoučtvrťovém taktu a srdce jim zběsile ťukalo osminový rytmus. Při každém dalším kroku se otlaky z lodiček...

Ve vzdáleném koutě seděla a přála si být blíž. Byť ve víru dění, izolovaná od vnějšího, nabyla by vědomí, ale přesto tak vzdálená...

Zrádné jablko 2, cesta z hlubin – KONEC JE ZÁROVEŇ ZAČÁTKEM! Noc se proměnila v den, dívka nastupuje do vlaku, v něm...