Poezie

Under eko teror

Autor: KarlosD

Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta.

Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá planeta.

Vymírání fauny a flóry, celých rodů a druhů,

lidé nemůžou se dočkat ďábla, klopí litry chlastu, křičí: juhů!

Myslí si: „Nějak to dopadne, planeta nepotřebuje mou pomoc.“

Zabývají se jen sebou max rodinou, nevidí tu nemoc.

Nevidí svou nemoc. Rodina jsme tady všichni já i tenhle kámen.

Až bude život všude v smrtelných křečích, nepomůže ti slovo ámen.

Nebudeš žrát nic ani rámen. Budeš bičovaný hladem po spáse.

Nezůstane tu krása. Na rozdíl od tebe oddávám se archetypální lásce,

nenosím pásku přes oči, sice dělám furt málo například tuhle báseň

a jsem taky blázen jako Gréta, ale ne ďábel jako vy slepí, hluší, jen hovna kecat!

Vaše idiotský kecy byste si na hrob měli nechat tesat,

aby bylo vidět jakej debil mezi náma žil.

Tenhle under eco teror ti snad dodá více sil.

Uvědom si je čas na razantní změnu postojů

a ta musí začít under, pěkně od spodu.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0