Podám ti kytici z pomněnek svázanou,
přijmeš ji s úsměvem a hlavou skloněnou.
Květy si zapleteš do světlých vlasů
na slunci zářící jak pole klasů.
Podám ti ruku svou, chci v ní tu tvou,
dříve než měsíc připluje s tmou.
Propleteš něžně své prsty s mými,
přestaneš náhle vidět mé chyby.
Vtisknu ti na tvář svůj první polibek,
na kůži bílou a jemnou na dotek.
Srdce se zachvěje – přestane se bát.
Zašeptám do ucha že tě mám rád.
Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.
Hlasité předčítání