Poezie

ZÁDA
Četba díla zabere cca 1 min.

468545561 122181062996120237 2010657954989553762 n

Nejdřív mé ženě, odešla záda
Ale stále mě ještě, měla ráda
Časem následovala svá záda
Už mě asi neměla moc ráda

A tak jsem si život naložil na svá záda
A doufal jsem, že mají mě ráda
Aby unesly tíhu pohledu, na její záda
Naštěstí má záda, mě zatím mají ráda

# EMOCE ZVŮLE

O autorovi

Robert Laurenc

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Prázdné skříněTvého odchodu jsou důkazJe to o společné viněBěžný společenský úkazPryč js...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
Nejsem kleč, co uklání se před horou. Nebudu klečet a uklánět se před tvou nohou. Je mi jedno j...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
Je mi smutno z naší láskyTak strašně jsi vzdálenáA to zcela bez nadsázkyAle co to pro nás znamen...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
Já jednou přijedu
Až jednou přijeduBudu tě chtít celouNe jenom si povídatS tou ženou vpravdě skvělouChci poznat vů...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Přepadl mě smutek divnýVlastně ani nevím pročMožná uvnitř se cítím vinnýTo ten smutek, lidsk...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Ahoj krásko, co jsi zač?   Tvůj hlas zní hluboce, je ostrý, jako nože protíaj...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kde jsi  Lásko má, ztracená
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Lidi mi říkají: „Vypadáš jak Xindl X.“ Předpokládám, za dvě stě let budou tvrdit: „Něja...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...
Ty provázejí mě životem, zda v barvách listů stromů kousek za plotem, co zachytit štětcem bych...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
Prozatím létáme uvnitř sklenice a všechen vzduch, který dýcháme, je ředěn slovy, která ř...
Chtěl bych vás pozvat na kávuŽeny mé, ze sociálních sítíZatím se mi verše sypou z rukávuA na ...
A zas je tu podzimZačalo padat listíNěco vám však teď povímAle nejsem si tím moc jistýProto opat...
Naděje umírá poslední a je nás všech tajná služba, tak se může vyplnit tvoje tajná tužba. ...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti, údery podpatků zaprášených oblakem zvířen...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno