Smutná jsi, jak básně tvoje
Je v nich frustrace, beznaděj i zklamání
Možná měl bych ti teď říct: buď chvíli moje
Ať se světlem máš srovnání
Také ve mně žijí stíny
A někdy vylezou ze mně ven
Jsem prostě jako každý jiný
A žít se mnou není sen
Ale chvíle ve dvou v osamění
Jen my dva a tvé černé mraky
Přivede tě k pochopení
Že světlem můžeš zářit taky
Tohle zatím asi na programu není
Avšak myšlenka, rozhodnutí čin…
… a vše se možná změní
# MARE VAPORUM
JEDNÉ Z VÁS
Přihlásit se k odběru
0 Komentářů
Nejnovější
























