Řval hip-hop z plných plic a na klavír hrál džez
muž sešlý špínou světa jako starý pes,
nic neštvalo ho víc než kérky nahých žen,
co šklebily se naň, až klesal do kolen.
Hrál černý blues, když lidi přestal bavit svět,
na zvrhlé hry kde nešlo ani pomyslet,
měl bílou pleť a netrápil ho rozdíl ras,
splín lesbám vléval do srdce jak rudý ďas.
Rval dívkám do hlavy podmanivé synkopy,
svůj chtíč si připnul sentimentem na klopy,
ten džezmen hudbou žil a měl pro krásu cit,
jich vlhký sen chtěl sám pro sebe vytěžit.
Ve vlnách sexu prožil život plný chvil,
jež láskou zní, leč nikdy o ní nemluvil,
svět k stáru odvanul ho v osamělý kout,
přes vody řeky Styx než rozhodl se plout.
Hlasité předčítání