V pátek večer, kufry v chodbě
V sobotu už míříme k vodě.
V kufru tancují plechovky
Když míjíme první škodovky
Končí drncání, Česko opouštím,
novou dálnicí kupředu frčím.
Přestává naříkat má Dáčie,
Už míří to směrem Dalmácie
Silnice děravá mizí — Čechy
už mě vítá Jadran, modré břehy.
V Kufru paštika a starý stan,
Reklamní cena piva Platan
Teploměr hlásí plus další stupeň,
doufám, že v obchodě mají plzeň.
To jsme my — ten národ řízků, parkujem klidně u sprch v písku.
Plavky z tržnice, pivo v kýblu, v hlavě otázka: „Cesta k Lidlu?“
Češi a Chorvatsko, doma jsme tu,
vítá Makarsko a pivo v plastu.
Máma nahání v Lidlu akce.
Ponožky v sandálech -to jsme my – Češi praví
Slunečník vlaje, hrdě a v pýše
Zakrývá Slunce co svítí z výše
Příliv moře vyhodí mě z ráje,
do háje, mokré ponožky z kraje.
Zas je tu srpen, zas je tu smích,
Češi blokují místa na píscích.
Stan vedle sprchy a pivo v kýblu,
a v ruce řízek — přímo z Lidlu.
Pláž, písek, ručník vedle ručníku,
děti močí v moři — či v nočníku
Jídlo z konzerv, ne místní kuchyně,
zbalí každá správná hospodyně.
Zabal do plastové krabičky,
zbytky z rána dle rad babičky.
Když jsme si ty snídaně už platili ,
Škoda, abychom to místním nechali
Stan z Chlumce, pivo v ruce, zlatý mok — české srdce.
Děti v moři křičí, táta griluje, lančmít, co máma porcuje.
Na Jadran z Čech karavan
vítá Makarská, pláž chorvatská.
Zní Michal David, z Čech došli slavit,
máme repráky, grilujem klobásky.
Na pláži vlaje česká vlajka
a zlaté dědictví — logo Majka.
Sousedka v klobouku fotí selfie,
u slunečníku hledá, kde je delfín.
Cedule hlásí: „Dobro došli“.
Kdyby Češi příští rok už došli.
Mivo 25.8.2025


















