Poezie

Cesta do nebe
Četba díla zabere cca 1 min.

Přijel před dům taxikář a řekl, že jedem do nebe.

Manželka se zhrozila, je to vůbec pro tebe?

Dneska nikam nejedu, nechce se mi umírat,

On na to však kroutil hlavou, nemůžeš si vybírat.

 

Nasedl jsem do vozu a začal jsem se smát.

Prý se mám podle pravidel pásy správně připoutat.

On však hlavu otočil a řekl s důležitostí pilota,

„Pravidla se dodržují až do konce života.“

 

Auto jelo, motor škytal a život se mi promítnul,

Jak jsem šplhal na úroveň, nebo jak jsem klopýtnul.

Najednou jsme zastavili. „Už jsem v nebi?“ cítil moji otázku,

„Kdepak, jen nám došel benzín. Váš život je na vlásku.“

 

Vystoupil jsem, došel domů, s ženou si dal večeři.

Že jsem byl na cestě k nebi, stěží někdo uvěří.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

full moon
Když kulatý měsíc v noci rozsvítil mou tvář, klekla jsem v tichu před oltář a modlila se za T...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Vavřinec Viděl jsem moře plné soli, zdobené stříbřitými “APOŠTOLY”… Přistoupil o něk...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
Hostina pro vrány, lišky a vlky Pro všechny po mase prahnoucí krky Houpou se, visí si, do země civ...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
full moon
Když kulatý měsíc v noci rozsvítil mou tvář, klekla jsem v tichu před oltář a modlila se za T...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
0