Moc bych si Čarodějku přál
Která z ruky vykládá, stejně tak i karty
Se kterou na slunci bych se hřál
A ona líbala mě na rty
Ženu, která by slyšela mé srdce
A smutky moje rozpustila v objeti
Jejíž ruku bych jemně držel v ruce
Kterou však znal bych již staletí
Spolu bychom naslouchali hlasu Země
Život by brala jako nejvzácnější boží dar
Kterou mohl bych hladit všude a jemně
S ní zapomenout, že začínám být stár
Čarodějku, v jejichž očích bych se utopil
Tam číst mohl lásku, vášeň i chtíč
To v soumraku mých dnů jsem pochopil
S ní odešel bych z minulosti pryč
Toto přání poslal jsem dnes do Nebe
Čarodějko má, myslím na tebe 
# REQUIEM ZA LÁSKU
ČARODĚJKA
Četba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání