Trne mne v nohou a cítím palcivou bolest v hlavě… Cítím stěny, které se ke mě přibližují, ale nemám klaustrofobii...
Žánr: Deprese
Proč to děláš, osude?
Bolí to a bude víc, lepší už to nebude. Vymačkáváš vzduch z mých plic. Proč to děláš, osude? Už vím, že máš velkou sílu...
Kouř
Zašedlé panely, odbarvily krajinu, hranice jsou strojem času, snad jen do minulosti. Kouř z komínů uniká těžko se vzpomíná, na...
Under eko teror
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá planeta. Vymírání fauny a flóry...
kousek tvého nitra
na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny snů co v mysli tvojí vznikla...
Dron
Připadá mi jako by inteligence dostala baseballovou pálkou na sestřelení stroje reagovat válkou? Je vidět, že životy lidí už nic...
možná že mě nechceš vidět
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas… sám sebe se musím stydět – sám nechci slyšet vlastní hlas! sám sebe se...
Slyšíš?
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyšíš? To moje srdce křičí. Křičí na tebe, ale...
říkám si proč ne…
říkám si proč ne – i když… co já vím o tom? – není čas přemýšlet – možná až potom – „acta non verba“...
zdál se mi sen…
zdál se mi sen – noční můra – že věci co jsou můžou nebýt – zdá se mi sen – denně znova – o strachu před nímž...