Pohádka – Klub literátů

Na Vánoce, Velikonoce i všechny svátky,

prostě všichni se těšíme na pohádky.

V telce nebo v kině, psa chovat na klíně,

nebo kočku, ta vám zapřede do ucha trošku.

Princezna Krasomila nebo Popelka

ladně vystrčí nožku,

zahradník/král nazuje jim střevíček,

na slunci se leskne jako skarabeus i střevlíček.

Kdo by nechtěl napsat pohádku?

Nebo aby mu je někdo četl,

pěkně řádek po řádku,

ne pozpátku,

však hezky popořádku.

Nikdy nejsme starý na pohádky.

Je to tak naprosto v pořádku.

Princezny, princové, udatní a neudatní rytíři,

vodníci, draci i chasníci,

králové, děvčata, malí i větší chlapíci,

bitvy a turnaje, plesy i soutěže,

hostiny, křtiny, svatby,

překážky, výdaje a nástrahy,

trochu práce, pak legrace,

nedorozumy, smích i trochu pláče

a strachu taky,

nějaká spravedlnost a trochu štěstí,

aspoň v pekle a z něj,

v nebi skončíš,

pokud nežiješ jako starej Lotrando

a jeho kumpáni,

děj se co děj.