V pokoji dusném
v mysli proti všem
nikým nepozván
měří lidstvu daň
prázdných citů rám
řevnivost a klam
tupý lidský skot
plísní misantrop
Říkáš, že ho znáš
že mu ruku nepodáš
prý v očích pýchu má
slovy pravdu předstírá
Vzývá každým dnem
čisté lásky sen
duši neprodá
pro faleš zlobu má
v marných sporech svých
prohrál lidský smích
k cíli hvězdných stop
vzhlíží misantrop
V noci měsíčné
zlé a přízračné
spatřil v temnotách
svůj obraz v dětských hrách
v hloubi duše sám
nikým nepoznán
o krůpěj něžných slov
prosil misantrop
Na lůžku rudém
usnul věčným snem
říkáš, že ho znáš
a zakrýváš si tvář
nic už nezraní
tvé srdce havraní
nezviklá tvůj krok
mrtvý misantrop
Hlasité předčítání
