Mnemotechnika
Rostlina bez vody hyne, a tak i středoškolský student, neznající dějepisných dat, potácí se bídně životem. Jeho život podobá se vraku, jak dobře vystihl profesor dějepisu Šetelík jednou v hodině dějepisu, kdy student Jechuntál nemohl si živou mocí vzpomenout na dvě důležitá data: „Od kterého do kterého roku panoval rod Valois ve Francii a kdy byla válka o dědictví francouzské.“
Jechuntál obmezil se na jakousi dějepisnou loterii. Hádal čísla, a stoje na pódiu, snažil se zachytit sluchem nějaké to století, vyslané sem milosrdnými spolužáky.
Všechno marno. Ať hádal tak či tak, vždy mu rod Valois uklouzl.
Profesor Šetelík vida, že Jechuntál zbytečně zkracuje nebo prodlužuje válku o dědictví francouzské, poslal ho s nedostatečnou na místo a pronesl památná slova: „Rostlina bez vody hyne, a tak i středoškolský student…“
Profesor Šetelík jal se nyní tklivými slovy varovat studenty před propastí nevědomosti. Což je to tak něco těžkého, zapamatovat si dějepisná data, když lze se hravě pomocí mnemotechniky naučit nazpaměť až dvacetimístná čísla? Ano, mnemotechnika, umění paměti, uvede vás v taje historických dat. Hlavní věcí je, abyste se vžili rozumově v data, rozložili si je na prvky a prvky skládali, tak vám se nevytrousí z paměti ani jeden rok.
„Vezměme si,“ řekl, „kupříkladu toto: Poslední panovníci z rodu Plantagenetského panovali v Anglii, kdypak, Klučino? Vím, že to nevíte, máte nedostatečně, sedněte si. To jsou ty konce. Ať se zeptám, na co chci, ať ťuknu, kde chci, ležíte. A to je to, že nedovedete se učit datům. Není to nic těžkého. Čtu tedy a učím se, že poslední panovníci z rodu Plantagenetského v Anglii byli Eduard I., II., III. a Richard II. a že panovali od roku 1272–1399. Abych si tedy zapamatoval 1272, řeknu si dvanáct a sedmdesát dva. A co vidím? 12, 72, všude dvojka, dvě dvojky a na počátku první dvojky je 1 a na počátku druhé 7. Uvážím tyto okolnosti a řeknu jedna, dvě, jak jdou v pořádku v systému arabských číslic. Mám nyní tisíc a staletí a nyní vím, že jedna a šest je sedm, znám tedy i desítky, onu pomocnou číslici (šest) dělím pak třemi, totiž součtem z prvních 1 + 2, a mám dvě. Rozmyslím a promyslím si to, a to by v tom museli být všichni čerti, abych do smrti zapomněl na letopočet 1272. Mohu postupovati také jinak, rozdělím jako prvé 12 + 72, vidíte to všichni dobře na tabuli? Tedy 12 – 1 – 72. Vezmu nyní součet 1 + 2 = 3 a řeknu 3 × 12 je 36 a nyní dvakrát 36 je 72 a zas mám 1272 a do smrti nezapomenu, že poslední panovníci z rodu Plantagenetského panovali od roku tisícého dvoustého sedmdesátého druhého. A nyní kdy vymřeli. Čtu a učím se roku 1399. Vidím číslice a zajásám. Není nic lehčího než naučiti se rok 1399. Na smrtelné posteli musím si na to vzpomenout.
Podívejte se a pozorujte. Vím, že v jiném tisíciletí nemohli vyhynout než v prvním, zbývá 399. Třikrát tři je devět. Zbývá zapamatovat si ještě tu devítku a jsem hotov. Mohu ovšem postupovat i jinak. Rozkladem 13 + 99. Řeknu si třináctka je nešťastné číslo, tedy: Nešťastné číslo + 99. A devadesát devět je sto bez jedné. Vzpomenu si tedy na sto a na jedničku, kterou musím odečíst. A dám to hezky dohromady a vím, že vyhynuli roku 1399.
Jsou ještě jiné lehké systémy, kupříkladu Jechuntál nevěděl, že rod Valois panoval ve Francii od roku 1328 a do roku 1498. Bylo to trapné pro mne, pro něho a smutné pro jeho rodiče, kterým dělá tím hanbu. Být tedy na jeho místě, zapamatuji si lehko číslo 1328. Kdy jste se narodil, Jechuntále?“
„1893, 15. března.“
„Tak se podívejte. Odečtete od roku 1893, svého narození 500 let, a zbyde 1393, tedy 13 už znáte a tu těch 28 seznáte na základě tomto. Narodil jste se 15. března, což je třetí měsíc. Vemte si 5 ze března a tu trojku, třetí měsíc, sečtěte a máte 8, zbývá ještě myšlenkově vytvořit si dvojku. 15. březen, to je 1 + 5 = 6, třetí měsíc, tedy 6 : 3 = 2 – dvojka je tady. Víte, že v pořadí číselném jde napřed dvojka před osmičkou, bystře sestavíte 28, před to 13 a do smrti, Jechuntále, nezapomenete, že rod Valois panoval ve Francii od roku 1328…“
Při příští hodině přišel na inspekci ředitel. Kladl též otázky a mezi jiným pravil k Zemanovi: „Váš tatínek má na rohu obchod uhlím, hm, povězte mně, odkdy panoval ve Francii rod Valois?“
Zeman upřel bolestný zrak na ředitele, mlčel chvíli a pak zakvílel: „Já jsem prosím zapomněl, kdy se Jechuntál narodil, kterého měsíce, jen vím, že rod Valois panoval ve Francii 500 let před narozením Jechuntála…“
Národní obzor – 3. 10. 1908
Hlasité předčítání