Poezie

Noc

Autor: Vera Dike

Inkoust prosakoval z napitých mračen
do zdí domů
Po dešti sladce voněl asfalt.
Květy stromů
se zavíraly s hlasitým bouchnutím.
A město rozsvěcelo stovky pochodní.

Zacinkala tramvaj.
Zapraskala statická elektřina,
když si noc prohrábla vlasy.
Za okny utichaly hlasy.
Neviditelný dirigent mávl taktovkou
a začal koncert netopýřích křídel.

Do hlubin spánku někdo vhodil kámen,
rozvířil kola na hladině mysli,
všechna “co když” a “kdyby”,
výčitky a nesplněné sliby
rezonovaly mezi čtyřmi stěnami
a pak se tiše vytratily do tmy

Netopýr ulovil smrtihlava

Někdo se narodil a plakal poprvé
Někdo umřel,
odešel tam, kde Duše chodí bosa,
do tmy, odkud všechno pochází
a kam se všechno navrací.
Život a smrt, ti věční sokové,
znavení noční tuláci
usedli vedle sebe na orosenou trávu.
Úsvit se zrodil z písně kosa.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Vera Dike

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
robert(@robert)
3 let

hezky napsané, díky!

Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Číst nahlas
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Další novinky autora

0