Sáhnul jsem si na ženu kominíčka
V domnění, že také nosí štěstí
A když jsem ji zrovna hýčkal
Přišel kominíček a dal mi pěstí
Zrovna skoro v tom nejlepším
Když nahá klečela mi u pindíčka
Klaply dveře v pokoji vedlejším…
A ve dveřích uviděl jsem kominíčka
Dnes už vím, že kominíčkově ženě
Komín vymetá její kominíček
A i kdyby to po mně loudila jak štěně
Odpustím si s ní těch slastných hříček
Ne každý kominíček totiž štěstí nosí…
Já tenkrát odešel s boulí na hlavě a bosý
# ZA SVITU LUNY
NE KAŽDÝ KOMINÍČEK…
Četba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání