Potkal jsem ji kdesi v lese
Jedno mlžné ráno
Ptal jsem se jí “kde jsem,
Milá ranní dámo”
Místo slov jen jemný vánek
Lehounce mě ofouknul
A jako bych znovu zažíval spánek
Do jejího světa jsem nakouknul
Kdo jsi krásná dívko lesní
Kde se tady bereš
Přece zrovna teďka nesním
Když za ruku mě bereš
Jen pojď se mnou človíčku
Já jsem lesní duše
Přisedni za mnou na chviličku
V mém těle, srdce lesa tluče
Tys tu vítán stromy sázíš
Tichý si i pozorný
Do království mého, když přicházíš
Jsi vždy skromný a pokorný
Tobě štěstí přičaruji
I lásku pošlu velkou tobě
A lidem vyřiď, že je pozdravuji
Ať chovají se lépe k lesu, však i k sobě
A najednou to všechno bylo pryč
Ani mi sbohem neřekla
V ruce však svírám od čehosi klíč
Však od čeho, mi neřekla
# INTERMEZZO
DUŠE LESA
Přihlásit se k odběru
0 Komentářů
Nejnovější

























