je tady vlastně i docela dobře – kdo umřel – žil. kdo žije zas umře – můžeš žít poklidně. dlouze a moudře...
Typ díla: Poezie
z podpalubí
loď se potápí – mávám rukama! – snažím se abych nikoho nezklamal – a sám se potápím – lidi mi mávaj! – vlož do...
minulost umírá
idea ideu navzájem ničí – ty znělé potichu jsou tišší – tišší – už jenom hluší je v dálce znít slyší – minulost...
co bude
na smrt se neumírá – na smrt se žije! – a na život všichni umřeme! – zítra nás čeká jen nostalgie a včera...
zapomínám
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám – sám s tebou tě zapomínám. ...
tedy nejsem
jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… sledujte nejnovější tvorbu na instagramu...
sebelítost
nechceš-li se mnou být – nemusíš. – ne – to ty se mi nehnusíš – chceš-li být sama tak můžeš – se mnou se na...
imprese. léto 2014
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odráží se v nespočetných třpytících se...
úzkosti
další den. další noc – usínám s úzkostí. – s úzkostí před dny a dalšími noci – mrazení proniká hluboko do...
Struny podzimu
Struny podzimu Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehká nostalgie barevné listy vítr rozhází...