Zajíc

This entry is part 1 of 16 in the series RECI ŘEČI

Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozdobně vyrábí šňůrky korálků na naší stráni. A kde má v noci pelíšek, tam jasné ráno velký poklad vydá – to na hromádku – co diadém nezištně černých perel kupku přidá.    

Země ze mě

This entry is part 2 of 16 in the series RECI ŘEČI

Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ale zase nerýpat to co je ve mně.   To co je země ze mě je moje a někdy bolí a není třeba vystavovat po okolí. Už se v tom zase hrabeš?!

Snění

This entry is part 3 of 16 in the series RECI ŘEČI

Řekni mi – co změní snění? Já nevím – třeba nic. Proč se ptáš? Hm, jen jsem chtěla říct… A co? Kdyby jo, že by třeba bylo líp na světě… A co? Něco žere Tě? Jo, spousta věcí…. A jakých – to jsou jen kecy… Jsou, ale pěkný. Tak víš co? Nech si je až […]

Bledule

This entry is part 4 of 16 in the series RECI ŘEČI

Bledule   Tak se dívám, tiše žasnu, utápím se celá v krásnu. jak to dělá něžná kráska – jaká mocnost, kolik síly v cibulích se ukotvily? Lístkem ostrým jako kopím protne staré suché listí vzhůru jako maják ční, lístek buku roste s ní. Velebně se zakývá její štíhlá lodyha. Diví se i lesní laňky jaké krásné bílé baňky […]

Krtek

This entry is part 5 of 16 in the series RECI ŘEČI

Krtek Vynálezci by se měli zamyslet. Jak takový drobný tvor s malými pacičkami dokáže hory přenášet. Nejde mi to na rozum je to proti všem zákonům.   Když si člověk uvědomí že by měl udělat tunel holýma rukama, aniž by měl nářadí veliký tak, aby jím sám prolezl a navršit hlínu do velikosti domu co říkáte […]

Báseň

This entry is part 6 of 16 in the series RECI ŘEČI

Báseň   Co je báseň? Fouknutí do pampelišky. Padáčky odnáší vítr jako slova, která se snažíš zachytit. Marnost nad marnost. Letí z hlavy ven tetelí se volností krásně zbytečná. Málokdy dopadnou na úrodnou zem.  

Čmelák

This entry is part 7 of 16 in the series RECI ŘEČI

Opilý brundibár s velikým rámusem vykulil se z květu vajgelie. I ty jeden medáku, dávej si příště pozor – mohla z toho být veliká tragédie!   Já jsem ho z louže vylovila, na trávu položila ještě mi nevděčník bručavě nadává! Jen si křídla osušil, brumlavě mi odtušil, že to byla jen malá čmeláčí společenská únava.   Bando jedna chlupatá, […]

Krasohled

Krasohled

This entry is part 8 of 16 in the series RECI ŘEČI

Krasohled osudu z neznámých důvodů přiláká zvědavého  pozorovatele.   Netuší v nejmenším z jakých popudů překlápí rozbité střípky oněměle.   Pořád má své kouzlo i když nejsme děti pouťová krása ze skleněného smetí.  

DEJA VU

Deja vu

This entry is part 9 of 16 in the series RECI ŘEČI

Komu z nás se to nestalo dozvíte se něco nového a najednou vás přepadne  pocit nutkavý říká se tomu dežaví ten moment, když se v paměti vybaví ale tohle já přece znám to vím, jako bych už tady byla jako by se odhrnul závoj z pavučin, skrz vonného kadidla dým jako bych nahlédla pod oponu herecké šminky když […]

Poezie

Poezie

This entry is part 10 of 16 in the series RECI ŘEČI

K čemu je poezie?                     žádný nečte                          jako dítě co nikdo nechce. Obojí vzniká                  možná z lásky                 někdy omylem jak pohlazení               křídel motýlem, v životě žitém                 den za dnem. Lze bez nich být           leckdo ani netuší jak radostně […]