Když odešla, měla v očích blankyt nebes, ji krůpějí slz ve tváři zdobil teskný třpyt… Má královno, dopřej mi klid, kde tichý je...
Poezie přírody
Otvírání studánek
Má dívka měla oči jako studánky, v nich rmutů mysli zkalené se zračil sled, mám naději, až spatří ranní červánky, že...
Poslové jara
Pod smrkem z mechu prvosenka jarní v les svá kvítka žluto oranžová prostřela, kde skalku trsy zdobí fialový vřes...
Zimní stezkou
Jdu stezkou samotářů lesním úbočím, kde horský hřeben sklání se do sněžných jam, kam lidská noha sama jen tak nevkročí...
Suita zimního slunce
Svit slunce kouzlí z kapek ledu démanty, smrk zdraví v připažení třpytem sněžných krust modř jitřní klenby jako bráhman bez...
Předjaří
Tak jako žena čeká až ji zcelí muž a nebrání se přijmout sémě jeho sil, tak volá země, ať z ní život vzejde už v tom...
Brdské výhledy
V mém kraji lužních mokřin a z niv vzrostlých hor, kde z rána kosák s pěnkavou si ladí chór, let dravce...
Jarní procházka
Kam lidská duše touží myšlenkami plout, když z jara spatří v lese krásy plný kout? Nic nevzruší ji jako radost odvěká, když...
Síla květů
Běl květů září pod žebrovím vývratu, jak v šiku sněžných přilbic krotí dřevný val, stín mocných chapadel jim brání...
Pocta stromům
Les cestou úvozem se mění v doubravu, tam končí paseky a rozkládá se hvozd, v něm stromy staleté zví tichou rozpravu...