…aneb báseň navždy(?) rozepsaná věnováno všem co chtěj nemít co ztratit a vědí už že zítra se zapomenou...
Typ díla: Poezie
sudba samoty
sudba samoty prvotina z jara 2016 prolog mrtvá duše v tichu samoty pokoje prázdného přítmí – zvuky...
času co tady máš…
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stály nám ty lidské pochodně? … asi že...
má milá ráda mi říkala medvídku…
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani po letech nemáme mladé – teď už mi říká jen „vyliž...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – možná si ke psaní jen hledám záminku...
hodina příchozí pomalu utíká
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi dojde – co v času zaniklo kolem mě...
Čmelák
Opilý brundibár s velikým rámusem vykulil se z květu vajgelie. I ty jeden medáku, dávej si příště pozor – mohla...
Starý dům na nábřeží
Starý dům na nábřeží dýchá nostalgií. Kolik tajemství a příběhů zažily jeho zdi. Kolik lásek i hořkostí malých dramat...
srát na to!
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co že? – srát na to?… totiž… jakože. vždyť…...
možná že mě nechceš vidět
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas… sám sebe se musím stydět – sám nechci slyšet vlastní hlas! sám sebe se...



